Dnešní povídání začnu nedělním focením malého miminka. Bylo to má první zkušenost a zde jsem sepsal některé postřehy z focení. Po nabítém programu za poslední týdny jsem čekal, že si začátkem týdne odpočinu. Jenže hned v pondělí ráno se mi ozvala kamarádka Míša, jestli bych nevzal foťák a nešel s ni na foto procházku 🙂 Fotky z procházky (včetně fotek krásné, usměvavé Míši) najdete v tomto článku. Zde bych ale chtěl zmínit něco jiného, co jsem si ten den uvědomil.

Přiznám se rovnou, že po letech v klasickém zaměstnání se ze mě stal dost flákač. Využíval jsem toho, že jsem dokázal pracovat kvalitně a rychle…proto jsem měl dost času k flákání a i přesto se mnou byli vždy spokojeni. Jenže u podnikání je toto zabijácká kombinace a potřebuju se nakopnout a získat ze sebe maximum. Jenže jsem schopný si činnosti rozložit po celý den a prokládat je flákáním (procházením sociálních sítí, sledováním videí na youtube, pročítání diskusí atd.). Navíc se mi často stává, že mě to flákání tak “unaví” (nevím jak to napsat…prostě se potom do práce odhodlávám hůře a hůře), že potom ani nestihnu plánované úkoly pro daný den.

Došlo mi ale, že když mám málo času, dokážu se fakt nakopnout a zrychlit. To pondělí, kdy jsem věděl, že za chvíli musím vypadnout abych nepřišel pozdě, jsem dopoledne stihl tolik práce, kolik bych asi nestihl ani za celý den. Chtělo to jen se částečně “naštvat” (ve stylu “Sakra, přece to nebudu odkládat, vždyť to ještě stihnu!”) a taky si říct, že to prostě stihnout musím.

Zkoušel jsem s tím experimentovat i v následující dny a fakt to zabírá. Jen musím zjistit, jak to celé zautomatizovat a udělat si z toho návyk. Ideálně tak, abych třeba dopoledne odpracoval a splnil rychle všechny úkoly a odpoledne si nechával třeba na focení, setkávání s přáteli a podobně. Prostě vytvořit si takové imaginární termíny a snažit se je za každou cenu dodržet. A dostat se do takového neškodného stresu, který vás donutí vše stihnout.

Taky jsem měl zajímavé zjištění u jednoho úkolu,  který jsem odkládal dost dlouho. Na Fototipech došlo k podstatným zlepšením (viz tento článek) a já o tom chtěl informovat formou článku. Jenže jsem to neustále odkládal. Začal jsem přemýšlet, proč to odkládám. A došel jsem k tomu, že i přesto, že jsou na Fototipech nové funkce, tak s nimi nejsem úplně spokojený. Tedy formuláře pro vytváření článků byly sice po funkční stránce v pořádku, ale byly hodně nepřehledné a mě odrazovala představa, že z toho udělám screenshoty a napíšu o tom. Tak jsem se zdravě “naštval”, otevřel si soubor s kaskádovými styly a pustil se do upravování. Sice mi to zabralo několik hodin času, ale s výsledkem jsem nyní hodně spokojený a napsání toho článku s informacemi o změnách potom byla otázka chvíle…dělal jsem to totiž s nadšením a radostí 🙂

Takže poučení plynoucí z tohoto týdne:

1. Čím více času si na splnění úkolů dáte, tím déle vám jejich splnění zabere. Buďte přísní a určujte si přísnější termíny splnění. Dostaňte se trochu do stresu, abyste našli více energie do jejich splnění. Samozřejmě se potom odměňte něčím pěkným. Dejte si čokoládu, běžte se projít, pusťte si díl vašeho oblíbeného seriálu, nebo cokoliv, co vám pomůže zrelaxovat.
2. Pokud nějaký úkol dlouho odkládáte a nemůžete se donutit do jeho dokončení, zastavte se a zamyslete se, proč tomu tak je. Třeba nejde o to, že se chcete flákat. Ale třeba s něčím nejste spokojeni, nebo vám plánovaná realizace úkolu nevyhovuje, nebo s tím nesouhlasíte. Ptejte se sami sebe a až odhalíte příčinu, odstraňte ji. Splnění úkolu je pak mnohem snadnější.